Klasifikace zemin
Klasifikace zemin z hlediska stavebnictví
Zeminy se skládají z pevných částic, vody a vzduchových mezer. Z hlediska stavebnictví se zeminy dělí podle velikosti pevných částic, a to na:
- jemnozrnné (jednotlivé částice nelze spatřit pouhým okem)
- jíly (velikost částic do 0,002mm)
- hlíny (velikost částic 0,002 až 0,06mm)
- hrubozrnné (velikost částic lze spatřit pouhým okem)
- písek (velikost částic 0,06 až 20mm)
- štěrk (velikost částic 20 až 60mm)
- valouny (velikost částic 60 až 300mm)
- balvany (velikost částic více než 300mm)
Klasifikace se může mírně odlišovat v jednostlivých zemích či dle různých autorů.
U jemnozrnných částic není možné spatřit jednotlivé částice pouhým okem; velikost části se určuje analýzou pomocí hydrometru (na základě rychlosti usazování části ve vodě).
Hrubozrnné částice je možné zatřídit na základě přesání přes různě hrubá síta, čímž je možné určit podíl částic v jednotlivých skupinách. Takto je rovněž možné určit, jsou-li v zemině zastoupené částice stejné velikosti, či zda jsou zastoupené částice různých velikostí a v jakém poměru.
Mimo klasifikace podle velikosti částic se u různých zemin rovněž hodnotí další parametry, jako např.:
* konzistence (u jílů)
* plasticita
* tvar jednotlivých částic (u štěrků a kameniva je důležité, zda jsou částice ostrohranné či zaoblené, atd)
Mimo toto spíše teoretické dělení existuje prakticky orientovaná klasifikace zemin podle různých národních, oborových či firemních norem, kde jsou uváděny typické zeminy, které se vystytují v praxi na daném území a kde jsou rovněž stanoveny jejich základní parametry z hlediska schopnosti zhutnění.